czech-books.com

Květa Legátová si získala čtenáře zejména jako autorka příběhů sebraných v povídkové knize Želary (2001), za niž jí byla v roce 2002 udělena Státní cena, a novely Jozova Hanule (2002), jež původně vznikla jako filmový scénář, podle něhož byl natočen film Želary (2003).

Poslední kniha Nic není tak prosté poodkrývá další stránku z autorčiny tvorby. Najdeme v ní čtyři povídky detektivního charakteru, které spojuje postava mladého poručíka Ryšky. Nutno říci, že od podstaty dramatu až tak vzdálené nejsou, neboť způsob, jímž je vedeno vyšetřování bezúhonného strážce zákona, z nich dělá povídky konverzační. Nejobsažnější z nich, Vraždy v lomu, by dost možná obstála i jako samostaná kniha, a to nejen kvůli stostránkovému rozsahu, ale i proto, že Květě Legátové sedí víc děj, který je zasazen v přírodě nežli v městské lokaci, resp. v činžovních bytech. Opuštěný lom, do něhož se řítily nešťastné oběti, je nosný svou atmosférou, je to místo, které posiluje záhadu nevyřešeného zločinu netečným živlem tiché a všeobjímající přírody, v níž se člověk cítí patřičně osamělý a odkázaný sám na sebe. Právě tudy do povídky z povzdálí doléhají ozvuky Želar. A co je možná podstatnější: na rozdíl od zbylých povídek od začátku víme, že se na místě vyšetřování opravdu stal zločin, k jehož pachateli zpočátku nevedou žádné stopy. A jelikož se v průběhu děje na dně lomu nacházejí stále nové oběti, tajemství, které chceme společně s Ryškou odhalit, doprovází zneklidňující přítomnost potenciálního nebezpečí. Čtenář se pak při jejich četbě může znovu přesvědčit o autorčině mimořádném citu pro psychologii dialogu a o jejím smyslu pro zvláštní dramatické, někdy i absurdní situace, jež mezi lidmi vznikají.