czech-books.com

Kdo chce mít svět válek a bitev takříkajíc v kostce a úplný (do roku 1945), neměla by mu chybět ani kniha Kratochvílova, ani Cílkovo a Richterovo pokračování.

Jejich dílo je podle mého názoru skvělou ukázkou literatury faktu, která je sice určena víc řadovému čtenáři než historikům, kteří se na dané období specializují, přináší však mnoho podnětných faktů a souvislostí, jež jistě zaujmou vojenské profesionály i pedagogy a studenty, kteří se novodobé historií věnují jako svému koníčku důkladněji. Název knihy je poněkud delší, ale přesný. Mám teď na mysli ony v závorce uvedené střety a boje. Čtenářům zde totiž nejsou předkládány pouze napínavá líčení jednotlivých významných bitev, ani jen krvavá střetnutí, která hýbala dějinami nebo složité strategické tahy vojevůdců, které ovlivnily výsledek toho kterého pamětihodného zápasu. Stačí si přečíst názvy některých částí, například Svár o Těšínsko, Úderná akce Sudety, Dějinné rozcestí a další, aby čtenář pochopil, že dramatické střety a boje se odehrávaly nejen v terénu, v horách či zákopech, ale i v pracovnách státníků, politiků a diplomatů. Jiné názvy kapitol však napovídají zcela zřetelně, jaký bude obsah následujících řádků: Muž z fotografie agentury Fulgur, Říkali jim tobrucké krysy, Obléhání Dunkerku a řada dalších. Oba spisovatelé nejsou na poli historické literatury faktu žádnými nováčky.

Jejich jména jsou zárukou kvalitní četby. Ve svém zamyšlení nad tímto literárním záměrem napsali: „S oprávněnou hrdostí si připomínáme hrdinství a vlasteneckou obětavost našich předků v těžkých válečných časech, kdy se - tak jako mnohokrát v průběhu dramatických zápletek českých dějin - prokázala vnitřní síla a životaschopnost našeho národa a jeho touha i odhodlání žít svobodně a nezávisle, v rovnoprávném vztahu s ostatními národy starého kontinentu.“ Na závěr jen dodejme, že knihu v přitažlivé grafické úpravě a s ilustracemi Jaroslava Černého vydalo nakladatelství Agave.