czech-books.com

Samizdatové fejetony, články psané pro Literární noviny i sloupky a fejetony pro deník Právo, ve kterých Pavel Kohout bez obalu vyjadřuje své názory k vývoji české společnosti.

Humor, smysl pro pointu, paradox a absurditu … to vše najdete v této rozsáhlé nové knížce.

Ukázka:

Milí vnuci!

Obracím se k Vám, protože s vnuky je po celé trvání dějin snadnější řeč než s dětmi - stojí už mimo aktuální spor. Proto Vám předkládám svou - naší při.
Přesně před třiceti lety se stalo poprvé i naposledy, co existuje moderní průzkum veřejného mínění, že devadesát procent obyvatel naší neustále se hašteřící vlasti stálo za svou vládou, a co víc - i stranou… !
Ovšemže to byla důvěra z nouze a nezbytí, protože Pražské jaro představovalo jedinou reálnou alternativu k politickému systému, který se ukázal být neobyvatelným.
A ovšemže by bylo nejspíš i bez tanků skončilo na čáře tehdy sotva překročitelné, za níž začínala pluralita stran a s ní i volný trh.
Což ale nic nemění na faktu, že ta partie, riskantně otevřená zklamanými komunisty, získala mohutnou podporu všech, kdo pochopili i ocenili tu šanci.
Dělat z Pražského jara, které přímo inspirovalo pozdější Perestrojku a tím navodilo i nekrvavý rozpad obrovské mocenské soustavy, pouze jakousi manželskou hádku mezi bolševiky, je vědomé falšování historie.
Poražené reformátory totiž vítězně vystřídali cynici. První zbohatlíky porodila kupodivu normalizace. Její lídři teď proto přepisují učebnice dějepisu.
Ale: Šedesátá léta, vrcholící, obrodným procesem a srpnovým všelidovým pokusem o jeho záchranu, jsou a zůstanou, milí vnuci, od stejně slavné i neúspěšné mobilizace v roce 1938 jediné období, které nám zbytek světa uznává jako nejvyšší vzepětí české společnosti.
Je mi líto, že jsme s ním spojeni i my, bývalí komunisté, ale ono by to bylo bývalo bez nás ani nešlo - viz nezdařená povstání kol dokola.
Vaši rodiče nám ustavičně kladou otázku, jak jsme vůbec kdy mohli komunisty být, zcela přehlížejíce politické i hospodářské souvislosti třicátých i čtyřicátých let. Trpělivě vysvětlujem a omlouváme se, i když jsme pak učinili vše, abychom ten původní úpadek mysli napravili.
Snad byste se teď už vy měli zeptat svých rodičů, proč tehdy po osmašedesátém odjeli na dvacet let na chatu a jali se mocně vyzvánět klíči, až když bylo všude kolem po všem.