Utajené životy slavných Čechů

Authors

  • Martina Bittnerová
Utajené životy slavných Čechů Tell a friend
  • CDN $28.00 (US $22.68) CDN $20.00 (US $16.20)
  • 176 pages
  • ISBN: Martina Bittnerová
  • Publisher: Brána
  • Published Date: 2012
  • Cover: Hard Cover
  • Comments

Czech

K. H. Mácha, Viktor Dyk, S. K. Neumann, Jiří Karásek ze Lvovic jsou postavy známé ze školních učebnic. Vedle nich vystupují i pozapomenutí muži – V. D. Lambl, Jakub Seifert, Arthur Breisky, či J. L. Turnovský. Za jejich učesanými životopisy se skrývají dramatické osudy a samozřejmě také ženy. Jen ty dokázali milovat, zrazovat i nenávidět, stejně jako vášnivě zbožňovali literaturu, medicínu, či herectví. Ledacos zůstalo skryto, ale to, co šlo poodhalit, představuje tato kniha. Nechce je však skandalizovat, nýbrž představit jako nevšední osobnosti minulosti. Ani v předchozích dvou stoletích se totiž nevyplácelo vymykat se průměru – a právě o tom nejvíce hovoří jednotlivé příběhy.

Recenze Jarmily Horné:

Martina Bittnerová, která před rokem vydala poutavou knihu o utajených životech velkých českých žen „Spisovatelky a Erós“, autorka povídek a popularizačních článků o spisovatelích a umělcích, nám přináší novou knihu, tentokrát o slavných mužích. Po důkladném studiu a interpretaci bohatého archivního materiálu Bittnerová předkládá vlastní závěry o mužích slavných v jejich době a dodneška známých, i o těch, sláva kterých už dávno zapadla v zapomnění. Autorka hned v úvodu poznamenává, že se její kniha pohybuje na hranici literatury faktu a beletrie, nicméně nemá nic společného s náhodným kompilátem. Příběhy na sebe částečně navazují, protože řada slavných mužů v jejím výběru se znala a přátelila, mnozí na sebe působili nejen osobně, ale často i odkazem své práce.
Přestože výběr osobností, o kterých se Bittnerová nakonec rozhodla psát, není nahodilý, v několika případech ustoupila od svého původního výběru. Vynechala Jana Nerudu, o kterém se zmínila v první knize v souvislosti s Karolinou Světlou, i Jaroslava Vrchlického, který má letos stoleté výročí úmrtí a předpokládala, že se bude o něm hodně psát. Nicméně o Vrchlickém se zmińuje v kapitole o biologickém otci jeho dvou dětí – Jakubu Seifertovi. Jak autorka poznamenává, řídila se tím, nakolik ji daný jedinec upoutal v dobrém či zlém. Koho tedy zařadila do svého výběru a která jména jsou nám známá či o nich naprosto nic nevíme? Jsou to: Karel Hynek Mácha, Vilém Dušan Lambl, Vojtěch Náprstek, Bohdan Neureutter, Josef Ladislav Turnovský, Jakub Seifert, Jiří Karásek ze Lvovic, Stanislav Kostka Neumann, Viktor Dyk, Arthur Breisky, F.X. Šalda.
Karel Hynek Mácha začal psát už na gymnáziu a – poplatný tehdejší době – německy. Pro nás dnes je překvapením, že český jazyk musel jako většina jeho vrstevníků hodně pilovat. Během svého krátkého života (1810-1836) získal nálepku výstředníka, který v sobě nesl vedle talentu nesmírnou vášeń a tu zcela promítl do svého díla; byl vždy rád středem pozornosti a liboval si v určité teatrálnosti. Přestože se nedochoval jediný Máchův portrét ba ani malá podobenka, víme o jeho nemanželském synovi Ludvíčkovi a občas se vynoří zpráva o dalších nemanželských dětech.
Vilém Dušan Lambl (1824-1895), vědec a lékař je především známý jako lékař a milenec Boženy Němcové. Nejdříve na něj silně zapůsobila začínající herečka Katinka Krákorová, kterou mu ale přebral Vojta Náprstek. Později se seznámil se Sofií Rottovou (spisovatelka Sofie Podlipská), která Lambla osudově seznámila s Boženou Němcovou. Když se Boženin manžel Josef Němec dozvěděl o manželčiných pletkách s Lamblem a vynutil si její odchod z Prahy do Uher, kde pracoval, Lamblovi zůstala péče o dva syny Němcových v Praze. Bittnerová poznamenává, že Lambl byl vědec, kterému se v lásce zrovna nedařilo. Nicméně se později stal profesorem v Rusku a ve Varšavě, byl významným vědcem v oboru dětské pediatrie a patologické anatomie. A nakonec našel i manželské štěstí a rodinnou pohodu ve Varšavě.
Vedle velice známého Vojty Náprstka (1826-1894), mecenáše a sběratele, zakladatele Amerického klubu dam a Náprstkova muzea v Praze, se Bittnerová věnuje dalšímu, dnes neznámému, dříve obdivovanému Čechovi, herci Jakubovi Seifertovi. Seifert byl pohledný, ženám se velice líbil a sám uměl přízně dívek a dam bohatě využívat. Přestože byl ženatý, jednou z jeho „trofejí“ byla manželka Jaroslava Vrchlického, která Seifertovi porodila dvě děti. Díky tomu se v kapitole o Seifertovi dočítáme také mnoho informací o Vrchlickém.
Život Viktora Dyka (1877-1931) Bittnerová charakterizuje jako „život za zrcadlem“. Dyk byl úspěšný už v mládí, premiéra jeho první hry se konala týden před jeho maturitou. Byl všeobecně známý nejen jako básník; bojoval proti kořistníkům a korytářům, proslavil se i jako politik a zastánce nekompromisních postojů, které dokázal razantně obhajovat. To přispělo k jeho zatčení a vazbě za údajnou velezradu. Jenže za Dykovou veřejnou tváří se jako za zrcadlem skrývala křehká duše. Se svojí věrnou láskou, Zdenkou Háskovou, se oženil až po neuvěřitelné sedmadvacetileté známosti.
Nebýt důkladného hloubkového studia utajených životů slavných Čechů, kterému se Bittnerová věnovala, snad bychom znali učebnicové výtahy o jejich práci, ale životní pozadí jejich životů by nám zůstalo utajené. Jaká škoda, že rozsah recenze neumožní věnovat pár řádek každé osobnosti, o které Bittnerová tak zasvěceně, zajímavě a s vtipem píše! Každý z jejích slavných Čechů si zaslouží nejen její, ale i naši pozornost a tak nám nezbývá nic jiného, než si přečíst celou knihu, od které je těžké se odtrhnout.
Jarmila Horná

English

Fascinating stories about private lives of famous Czech men in the arts, medicine, and sciences.

User login

We accept American Express, Visa & MasterCard

Top Ten Sellers

Latest Sale Items