czech-books.com

Vojensko-historické dílo na téma Mnichov 1938.

Čtenář se po celou dobu pohybuje na hraně mezi fascinující věrohodností děje a vědomím, že tato historie se neodehrála, i když se možná odehrát mohla a měla.

Tato historická mystifikace zaměřená na období září a října 1938 boří mnohé mýty novodobé české historie. Kniha spojuje faktografický přístup vlastní historikům s osudy postav plasticky vykreslených rukou zkušeného romanopisce.

První část knihy od učebnicové historie neuhýbá, zato druhá čtenáře zavede doprostřed válečného střetnutí s Německou říší a ukáže známé postavy ve zcela jiném světle. Vidíme zde prezidenta E. Beneše vykresleného jako bezskrupulózního muže, ochotného předat třetinu státu agresorovi bez souhlasu parlamentu, ochotného porušit ústavu a dopustit se de facto vlastizrady. Mnozí tím mohou být pohoršeni, ale s mrazením v zádech si položí otázku – co se v letech 1938-39 a 1945-46 vlastně stalo? A kdo se v otázce Mnichova či Podkarpatské Rusi vlastizrady dopustil, aniž za to byl kdy souzen či potrestán?

Šokovaný čtenář si musí vzápětí položit další otázky – kde jsou kořeny pohrdání právem a zákony, jaké u mnoha politiků mohl vidět po celých dalších sedmdesát let. Autor pokládá otázky aniž by je musel ve svém díle vyslovit. Čtenář se sám musí ptát – co je a co již není stát? Je možné konsensus stranických a finančních mafií nazývat ještě státem? Neměl by skutečný stát být právě tím co, ony mafie omezuje a podřizuje všeobecně platným pravidlům? Ptát se, zda vymahatelnost práva může zajistit parlament, vláda a prezident, soudy…? Pokud si připustí možnost, že výběr lidí do těchto institucí ovlivňují zájmové klany pak nepřímo pokládá otázku – jaký smysl mají volby?

Dílo čtenáři nepřímo pokládá otázku kde jsou hranice demokracie, zda je takto pojatá demokracie pro náš národ tou správnou volbou, zda vůbec ještě máme nějakou volbu, nebo nás již nenávratně semlel historický mlýnek na maso. Celé dílo působí uceleným dojmem a téměř románově sevřenou konstrukcí.