Čeští vědci v exilu

Authors

  • Houdek Koubská Pacner
Čeští vědci v exilu Tell a friend
  • CDN $28.00 (US $23.80) CDN $20.00 (US $17.00)
  • 359 pages
  • ISBN: 978-80-246-1412-0
  • Publisher: Karolina
  • Published Date: 2007
  • Cover: Soft Cover
  • Comments

Czech

Fascinující příběhy třiceti českých vědců, kteří odešli do zahraničí a tam se proslavili.

Většina z nich utekla před komunistickým systémem, protože v něm nemohli svobodně rozvíjet svůj talent. A tak byla Česká republika ochuzena o vynikající počítačové specialisty, historiky, chemiky, fyziky, matematiky, astronomy, geochemiky, lékaře.

Všichni už zapustili kořeny jinde, ale občas se vracejí, aby doma aspoň pomáhali tyto obory dál rozvíjet.

Anorganický chemik Jiří Janata

Počítačový lingvista Bedřich Jelínek

Mineralog Zdeněk Johan

Imunolog Jan Klein

Astronom Zdeněk Kopal

Molekulární chemik Jindřich Kopeček

Klimatolog Jiří Kukla

Imunolog Ivan Lefkovits

Experimentální fyzik František Lehar

Konstruktér raket Frank J. Malina

Historik Vojtěch Mastný

Chemik Josef Michl

Kardiochirurg Jan Navrátil

Konstruktér lékařských přístrojů Bohumil Peleška

Astronom Mirek Plavec

Fyziolog Otakar Poupa

Biolog a historik Miloslav Rechcígl

Astronom Zdeněk Sekanina

Imunogenetik Emil Skamene

Sociolog Zdeněk Suda

Konstruktér počítačů Antonín Svoboda

Fyzik Jan Tauc

 

English

Fascinating book about 30 Czech scientists in exile.

Comments

Nestává se často, že

Nestává se často, že žasnu nad nějakou knihou, ale nad touto jsem žasnout nepřestávala. Je to soubor třicíti stručných životopisů vědců českého původu, kteří se úspěšně uplatnili v exilu. Většinu životopisů napsal a soubor připravil k vydání Karel Pacner; František Houdek sestavil devět portrétů, zbývající tři Libuše Koubská. Přestože některé vědní obory, ve kterých se tito vědci vyznamenali a světově proslavili, jsou pro mne „španělskou vesnicí“, díky těmto portrétům jsem získala mnoho nových znalostí, po kterých mi dříve ani nenapadlo pátrat. Navíc vědecká dráha a životní osud každého z těchto vědců je fascinující.
Kniha představuje třicet vědeckých odborníků; mezi obory, ve kterých se uplatnili a proslavili, jsou přírodní vědy, dále matematik, několik odborníků v lékařství, dva astronomové, raketový konstruktér, konstruktér počítačů, systémový vědec, počítačový lingvista, antropolog, literární historik, historik, historička a sociolog. Většina představených vědců patří k posrpnové vlně, několik je poúnorových, nejprvnější se narodil roku 1869, další roku 1894, nejmladší roku 1945. Někteří byli úspěšnými vědci už v Československu a odešli kvůli překážkám kladeným jejich dalšímu odbornému rozvoji či z politických důvodů, někteří naopak nemohli studovat doma a získali možnost studia a vědecké práce až v zahraničí. Historička Eva Hahnová, která odešla do zahraničí jako mladá studentka, naopak říká „Neutíkala jsem proto, že by mě někdo pronásledoval, nebo z nenávisti ke komunismu, nýbrž ze zvědavosti“.
Většina příběhů o odchodu těchto vědců je napínavá až detektivní; někteří z nich emigrovali či uprchli více než jednou (před válkou, vrátili se po válce a opět odešli po únoru 1948 nebo po srpnu 1968). V životě a úspěchu mnoha z nich sehrála velkou roli náhoda a příznivá shoda okolností, která přinesla průlom ve vědě či osobním životě. A ve všech životopisech se zdůrazńuje, že to byla vytrvalost a tvrdá práce, odhodlání nikdy se nevzdat, co vedlo k mimořádným úspěchům všech těchto vědců. Ovšem, nejeden přiznává, že tvrdá práce je mnohokrát připravila o rodinné štěstí a v mnoha případech vedla k rozvodu. Více než polovina žije a pracuje ve Spojených státech, jiní jsou natrvalo usazení v Evropě, imunogenetik Emil Skamene úspěšně působí v Montrealu.
Snad každý z nás zná hypotézu o příchodu prvních lidí na severoamerický kontinent přes Beringův průliv před zhruba 15 tisíci lety. Až v této knize jsem se dočetla, že ji jako první vyslovil český antropolog Aleš Hrdlička. Formuloval ji na základě svého výzkumu koncem 19. a začátkem 20. století na Aljašce. Navíc Aleš Hrdlička spolupracoval během první světové války na podkladech pro presidenta Wilsona k návrhu na poválečné rozdělení Evropy. O matematikovi Václavovi Hlavatém, narozeném roku 1894, zase prohlásil sám velký Albert Einstein, že „pokud vůbec někdo vypočítá moje rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to profesor Hlavatý“, a on to skutečně vypočítal!
Další z těchto vědců, mineralog Zdeněk Johan, objevil několik do té doby neznámých minerálů a jeho francouzští kolegové ho za jeho práci odměnili tím, že jeden z jeho objevů pojmenovali zdeněkit. Geolog George Jiří Kukla, který se věnoval studiu čtvrtohor a zkoumal spraše naváté větrem v posledních ledových dobách, se postupně stal skeptikem pokud jde o oteplování Země. Dospěl k názoru, že teplota Země byla historicky kolísavá a že soudobé oteplování je především důsledkem pomalého přiklánění slunečního záření k rovníku. Nesouhlasí s klimatology, kteří věří ve výhradní vinu lidské činnosti. A co průkopnická práce kardiochirurga Jana Navrátila, který byl prvním chirurgem v Československu a střední i východní Evropě operujícím na zastaveném srdci?
Těchto několik ukázek nemůže představit všechny pozoruhodné objevy, průkopnickou práci, přínos při výchově nové vědecké generace, ani nestačí na vyjmenování stovek mezinárodních vyznamenání, řádů a ocenění, kterých se českým vědcům v exilu dostalo. My neslavní máme co srovnávat se slavnými spolurodáky.
Mnozí exiloví vědci se po roce 1989 přechodně vrátili do Československa a podílí se na obnově - spolupracují s českými vědci, Akademií věd a universitami, někteří dělí svůj čas mezi zemí, ve které se usadili a Českou republikou. Nicméně se shodují na tom, že jejich původní vlast už není „doma“. Sociolog Zdeněk Suda to vyjádřil slovy: „… v pravém slova smyslu se uprchlíci nevracejí, protože se za ta dlouhá léta v cizině sami změnili, a ani společnost, do které se míní vrátit, není ta, kterou kdysi opustili“. Většina z nás mu dá zapravdu.
Jarmila Horná, Victoria, B.C.

User login

We accept American Express, Visa & MasterCard

Top Ten Sellers

Latest Sale Items