czech-books.com

O Karlu Čapkovi.

Začněme nejdříve tím, čím byl Karel Čapek po celý svůj život: studentem, věčně hledajícím a studujícím člověkem. Nebylo literatury od černošských pohádek až po moderní dobu, kterou by byl nečetl, a nebylo vědy, která by ho nebyla zaujala a které by, jak říkal, spisovatel nepotřeboval znát. Studoval chemii a fyziku, historii a přírodní vědy, sháněl brožury o nových objevech medicíny, byl nadšen biologií. Jeho vezdejším královstvím byly duch a příroda, člověk a všechno živoucí.
Postupoval systematicky ve všech oborech a látkách, které ho zajímaly, učil se trpělivě poznávat a třídit, odlišovat a hodnotit. A přitom nelze říci, že by byl knihomolem, neboť toto studium jej naplňovalo stejně vitální radostí jako přesazování květin nebo cestování.

Scheinpflugová měla dar svá svědectví slovy zachytit. Po celý život psala verše, povídky, romány i hry, byla literée… Jejímu literárnímu talentu vděčíme za to, že vzpomínková vyprávění, ne snad jen čapkovská, uměla podávat velmi živě a plasticky.
Za zvlášť pozoruhodný považuji záznam mnoha Čapkových výroků, které nejsou snad jen vypůjčeny z korespondence nebo z jeho publicistiky. Svědek menší intelektuální úrovně by nebyl schopen takto zásadní obraz podat, spíše by si všímal různých konkrét, okamžiků, příhod, příběhů, které mu utkvěly.
Všechna ta svědectví jsou také psána s velkou láskou a úctou, aniž by k tomu autorka potřebovala silných slov.
Z doslovu Františka Černého