czech-books.com

Téma "společné historie českých zemí se státem, ze kterého bychom si v mnohém měli vzít příklad", bylo rozvíjeno od roku 1310, kdy osmnáctiletému Janu, budoucímu otci Karla IV., a jeho čtrnáctileté manželce Elišce Přemyslovně proklestili karlínští řezníci cestu na obsazený, avšak špatně spravovaný Pražský hrad. Obě naše země pojaly do heraldiky dvouocasého lva ve skoku. Erasmus si v té souvislosti neodpouští vtípek na náš účet: Podle Čechů, tvrdí, šlo původně o lvy dva. Když se objevil nepřítel, ten méně chrabrý se skryl za druhého, který se protivníku postavil. Je z něj vidět jen ten ocas. Českým xenofobům musí znít skřípavě informace, že bezmála polovina doma usedlých Lucemburčanů je původem z ciziny. Přistěhovalci dnes čítají 40% populace.

Otec myšlenky jednotné Evropy Robert Schuman se narodil v Lucembursku. Jeho otec byl Francouz, měl německé občanství a mluvil plynně lucembursky. V Lucembursku jsou volby do parlamentu (je jednokomorový a má 64 poslanců) povinné. Komunálních voleb se účastní i občané jiných zemí EU. Na úřady se občan může obracet ve francouzštině, němčině nebo lucemburštině a ty mu odpovídají ve stejném jazyku. Takový je předpis. Lucemburština pochází z každodenní řeči středověkých zemědělců a každý jí prý píše a hovoří jinak. Donedávna neměla vlastní gramatiku. V Evropské unii se daří jejímu uplatňování i přesto, že v lucemburských školách se vyučuje jen jako třetí jazyk. V hlavním městě Lucemburku bylo v den 1. výročí invaze států Varšavské smlouvy do Československa jedno náměstí pojmenováno po Janu Palachovi. Šlo o první akt toho druhu v Evropě, patrně i na světě.