Mirákl

Authors

  • Josef Škvorecký
Mirákl Tell a friend
  • CDN $35.00 (US $29.75) CDN $19.00 (US $16.15)
  • 592 pages
  • ISBN: 978-80-00-02281-9
  • Publisher: Albatros
  • Published Date: 2009
  • Cover: Hard Cover
  • Comments

Czech

Politická detektivka.

Bezprostřední autorova reakce na události roku 1968 a jeho vyrovnání se s předchozími dvaceti lety komunistického režimu.

Román vznikal v letech 1969–1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Jsou zde zachyceny události z let 1949 až 1970. Čtenář neustále sleduje různé linie příběhu, které se mezi sebou vzájemně prolínají. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období, události jak dějinně důležité, tak zcela banální.
Kniha má dvě hlavní linie. Hlavními tématy, jež prostupují celý text, jsou učitelská dráha v Kostelci, další osudy Dannyho Smiřického a zázrak, který je inspirován skutečnou událostí z roku 1949.
V Miráklu jsou užity postupy detektivky, románové postupy a také často využívá anekdotického žánru. Tato žánrová mnohovrstevnatost se dobře hodí pro zachycení nepochopitelné doby, ve které se příběh odehrává. Důležitým prvkem je všudypřítomná ironie. Už podtitul knihy – politická detektivka, stejně jako i název, jsou ironické. Příznakové je využití označení textu jako „pokleslého“ žánru detektivky. Na rozdíl od detektivky v pravém smyslu se vypravěč ani čtenář nedobírá pravdy, ale naopak vše se ještě více komplikuje a neprostupně zahaluje. To, že detektivka vlastně není vyřešená, lze chápat jako ironický nadhled nad skutečností, že život a dějiny jsou nepochopitelné a stejně nepolapitelné jak pravda.

Škvorecký napsal román, který je ale také třeba chápat jako téměř bezprostřední autorovu reakci na události roku 1968 i jako vyrovnání se s předchozími dvaceti lety komunistického režimu.


Petr Kleňha [z Britských listů]

Škvoreckého Mirákl: Politická detektivka?

Už podtitul knihy – politická detektivka, stejně jako i název, jsou ironické. Příznakové je využití označení textu jako „pokleslého“ žánru detektivky. Na rozdíl od detektivky v pravém smyslu se vypravěč ani čtenář nedobírá pravdy, ale naopak vše se ještě více komplikuje a neprostupně zahaluje. To, že detektivka vlastně není vyřešená, lze chápat jako ironický nadhled nad skutečností, že život a dějiny jsou nepochopitelné a stejně nepolapitelné jak pravda.

Román Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969 – 1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Celková kompozice díla je založena na technice promyšleného zmatku (termín pochází od J. Conrada) – autor píše v poznámce z českého vydání z roku 1997, že mu tato metoda připadala vhodná pro „zpodobení naší konfúzní doby“ (viz Poznámka autora ve vydání Miráklu v nakladatelství Ivo Železného, Praha, 1997). V románu jsou zachyceny události z let 1949 – 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života. Stylisticky příznaková se tak stává i celková kompozice románu. Čtenář je nucen neustále sledovat různé linie příběhu, které se mezi sebou vzájemně prolínají. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období, události jak dějinně důležité, tak zcela banální. Frekvence střídání pasáží se někdy dost zvyšuje – zejména v závěru. Celá tato technika má za důsledek čtenářovu nejistotu o skutečném významu událostí a vůbec o poznatelnosti dějinných procesů. To posiluje právě i fakt, že vedle sebe stojí banality a události „důležité“ – lze si však položit otázku, zda právě ty „banality“ nejsou v životě to nejdůležitější a určující, protože význam „velkých“ událostí zůstává většinou skryt. V případě, že jsou vedle sebe řazeny události z různých časových období – např. z padesátých a z konce šedesátých let (zejména některé tragické události), může tento sled působit tragikomicky až absurdně. Některé kapitoly tak působí již samy o sobě – kapitola o levicovém hnutí v Americe nebo kapitola popisující snahu sovětského spisovatele Arašidova vydat knihu anglického spisovatele Crazyhanda v Sovětském svazu. Absurdita a nesmyslnost může také být jedním ze základních životních pocitů moderního člověka a nabízí se i jako jedno z možných vyznění Miráklu. Svět dvacátého století se jeví jako absurdní teatrum mundi (viz Helena Kosková, Škvorecký. Literární akademie, Praha 2004, str. 111).

Kniha má dvě hlavní linie. Hlavními tématy, která prostupují celý text, jsou učitelská dráha v Kostelci a další osudy Dannyho Smiřického a zázrak, který je inspirován skutečnou událostí z roku 1949. Příběh románu začíná příchodem mladého učitele na dívčí sociální školu, kde se setkává s další postavou, která prochází textem, Liškou, která ho svádí. Spletitý děj popisuje různé situace na dívčí škole, počínaje Dannyho zdrženlivostí, způsobenou kapavkou, konče maturitami. Další, detektivní, linii tvoří události kolem tzv. čihošťského zázraku, který Danny prospal v kostelecké kapli. Tyto události jsou spojené se záhadným zmizením faráře Doufala. (Román neustále osciluje mezi dokumentárním pojetím a fikcí; postavy a místa jsou fiktivní, avšak často mají vazbu na místa a jména reálná. Čihošť, kde byl v padesátých letech zatčen katolický farář Toufar, ve Škvoreckého románu Doufal, se tak stává kaplí Panny Marie pod Kobylí hlavou v Písečnických skalách u Kostelce.) Koncem šedesátých let se snaží více méně neúspěšně objasnit záhadu Dannyho přítel redaktor Jůzl. Poměrně rozsáhlá část románu se odehrává na pozadí událostí Pražského jara a následné okupace – autor líčí poměry v politických kruzích i mezi umělci a intelektuály, často s ironickým odstupem. Zmíněné dějové linie však nejsou úplně vyvážené …

English

Political detective story.

User login

We accept American Express, Visa & MasterCard

Top Ten Sellers

Latest Sale Items