Utajené životy slavných Češek

Authors

  • Martina Bittnerová
Utajené životy slavných Češek Tell a friend
  • CDN $23.00 (US $19.55) CDN $15.00 (US $12.75)
  • 168 pages
  • ISBN: 978-80-87947-04-3
  • Publisher: Čenžák Filip
  • Published Date: 2014
  • Cover: Soft Cover
  • Comments

Czech

Svěží a vtipná kniha odhaluje pět nevšedních ženských osudů, včetně jejich stinných a méně lichotivých stránek.

Básnířka Simonetta Buonaccini se dvakrát ne zrovna šťastně vdala a experimentovala s narkotiky. Obdivovaná herečka Leopoldina Ortová de Pauli žila s nevěrníkem a zároveň největším podvodníkem své doby a dcera Boženy Němcové, Theodora, dávala přednost hudbě před literaturou a pořídila si nemanželské dítě. Dozvíte se také, proč si spisovatelku Bertu Mühlsteinovou nikdo neodvedl k oltáři a kdo byl velkou láskou skladatele Bohuslava Martinů. A k tomu ještě navrch mnoho zajímavých skutečností. Tento výlet do historie vám prostě uvízne v paměti!

Ukázka z knihy.

Recenze naší Jarmily Horné:

Martina Bittnerová: Utajené životy slavných Češek
Mladá spisovatelka Martina Bittnerová (nar. 1975) je velice aktivní, publikuje v tištěných i internetových časopisech, na webech, píše povídky, také se účastní literárních soutěží (obdržela několik ocenění). Její zájem o literární historii, zejména o české autory devatenáctého a začátku dvacátého století vedl k publikaci knih Spisovatelky a Erós a Utajené životy slavných Čechů. Nyní se nám dostává do rukou poslední kniha této trilogie – Utajené životy slavných Češek.
Tyto slavné Češky jsou dnes většinou méně známé než osobnosti v prvních dvou knihách, spojuje je to, že ve své době byly populární a vyvolávaly zájem veřejnosti díky své umělecké tvorbě i nekonvenčnímu životnímu stylu. Bittnerová mezi ně zařadila osobnosti jako byla dcera Boženy Němcové, Theodora Němcová, spisovatelka Berta Muhlsteinová, herečka Leopoldina Ortová de Pauli, básnířka Simonetta Buonaccini a hudební skladatelka a dirigentka Vítězslava Kaprálová. Bittnerová v úvodu píše, že si je nevybrala zcela náhodně – všechny je spojuje skutečnost, že se znaly s významými lidmi své doby (někteří z nich byli v jejích předchozích knihách).
Kapitola věnovaná Theodoře Němcové má výstižný titul „V matčině stínu“. Theodora (Dora) nezdědila matčinu krásu ani nadání, ba pod vlivem životních podmínek a strádání v domácnosti Němcových se z ní stala churavá a zakřiknutá dívka. S přibývajícím věkem na ni padlo více a více domácích prací, občas ji matka posílala do známých rodin aby tam šila, mnohdy i na výdělek. Když Božena Němcová onemocněla, Dora o nemohoucí matku pečovala dnem i nocí. Teprve po matčině smrti studovala na vyšší dívčí škole v Praze, později po složení zkoušek získala místo kvalifikované učitelky. Bittnerová píše podrobně o Dořině životě, ba našla informace o jejím nemanželském synovi.
Berta Muhlsteinová se narodila jako páté dítě a její matka zanedlouho po porodu zemřela. Otec se znovu oženil a Berta dostala laskavou macechu, bohužel po matce zdědila tuberkulózu páteře, která jí způsobila malý hrb a neustálou churavost. Během léčebného pobytu v Praze se seznámila s významnými ženskými osobnostmi té doby a utvrdila se v přesvědčení, že moderní dívka může usilovat o své ideály a očekávat od života víc než útrpné postavení poddajné manželky, především má a musí číst knihy a vzdělávat se. Útěchu v životě nalézala v literatuře a dosáhla očividných úspěchů, i když její romány dnešní ženy moc neosloví. Řadila se mezi nejoblíbenější spisovatelky své doby a některá vydání jejích knih mizela okamžitě z pultů.
Leopoldina Ortová de Pauli začala hrát v divadle jako jedenáctiletá. Nejdřív působila v německém divadle, později přešla do Prahy, kde byla tak oblíbená, že si diváci vynutili prodloužení jejího kontraktu. Jenže i přesto, že si naklonila publikum, potýkala se s problémy všech tehdejších hereček – nízkými honoráři, přestože bylo zvykem, aby si herečky pořizovaly nákladné kostýmy z vlastních peněz. Bohužel se špatně vdala za finačního podvodníka a ztratila všechno nejen finačně, ale také důvěru obecenstva.
Simonetta Buonaccini, vlastním jménem Ludmila Šebestová (Lily) vyrostla ve vlastenecké rodině. Její matka nadšeně rozšiřovala emancipační myšlenky a snahy tehdejších žen, ba sama publikovala pod pseudonymem Ledecká v Ženských listech. Půvabná Lily si zakládala na své kráse a toužila stát se slavnou zpěvačkou nebo filmovou herečkou, studovala s velice dobrým prospěchem a matka se starala, aby z ní vyrostla vzdělaná dáma. První manžel Lily byl archeolog, který nadevše upřednostńoval svoji vědu, zatím co ona toužila po zcela odlišném, vzrušujícím životě, takže se s ním nakonec rozvedla. Zklamání promítla do veršů, které potvrdily, že má talent a originalitu. Přestože se podruhé vdala, žila svobodným životem, byla okouzlující, při tom se u ní projevovala nestálá psychika. „Šimonka“ měla mnoho známostí, ale po válce se nenašel nikdo, kdo by ji představil následujícím generacím, takže přestože byla dobře zapsaná u odborné kritiky, dnes je v podstatě neznámá.
Vítězslava Kaprálová (Vitulka, Vitka) podědila po svém otci, skladateli Václavovi Kaprálovi, hudební nadání. Rodiče měli dost vlastních problémů a Vitulce se moc málo věnovali, jen od ní vyžadovali sebezdokonalování a pilnou práci. Vitulka složila svoji první skladbu v devíti letech a její rodiče to považovali za zcela běžnou záležitost. Přijímací zkoušky na brněnskou konzervatoř složila na výbornou, vybrala si pro dívku neobvyklý obor skladby a dirigování a mezi spolužáky vynikala. Z Brna přešla na pražskou mistrovskou školu Vítězslava Nováka a také se zúčastńovala hudebních soutěží, díky kterým vešlo ve známost několik jejích skladeb, takže získala stipendium francouzské vlády pro studium na École Normale de Musique v Paříži, kde ji Bohuslav Martinů uvedl do české umělecké společnosti. Velký úspěch měla v Praze, když Česká filharmonie uvedla její Vojenskou symfonietu a v Londýně, když BBC Orchestra zahajoval festival soudobé hudby její Symfonietou a Vitka orchestr dirigovala. Bohužel Vitka zemřela moc mladá v roce 1940.
Nakonec je v knize zahrnutá Kateřina Hemerková, která se sama ničím neproslavila, jen byla velkou přítelkyní spisovatelky Sofie Podlipské, sestry Karoliny Světlé.
Díky těmto kapitolám o utajených životech si můžeme doplnit své znalosti, jenže Bittnerová nám nepředkládá akademický traktát o pozoruhodných, kdysi slavných, dnes skoro zapomenutých českých umělkyních. Její hovorový, vypravěčský styl je svěží a vtipný, čtenáři se nechce knihu odložit pokud nedočte další stránky, a další a další…

Jarmila Horná
Victoria B.C.

English

Interesting women in Czech history.

User login

We accept American Express, Visa & MasterCard

Other books by this author

Top Ten Sellers

Latest Sale Items